Jmenuji se Kateřina a ke kaligrafii jsem se dostala úplnou náhodou. I když se má předchozí kariéra vyvíjela poměrně slibně, věděla jsem, že v ní nechci pokračovat. Moje duše volala po tvorbě, ale jaké? Zkoušela jsem fotografii, zkoušela jsem vyrábět plstěné klobouky (jeden doteď sama nosím) a chvíli jsem dokonce myslela, že budu plést náramky. Až jsem jednoho listopadového rána zavítala na  blog, který jsem čítávala. Nejnovější článek pojednával o vánočních přáních a jednou z položek na seznamu byl kurz kaligrafie. Do té doby jsem slyšela nanejvýš tak o čínské kaligrafii, takže pro mě bylo novinkou, že se kaligrafie uplatní i v západním světě. Ani nevím, proč mě tak zaujala, ale do večera jsem měla prozkoumané všechny místní kurzy (žádné nebyly vypsané, nebo zrovna končily) a dokonce jsem stihla koupit jeden brushpen a písanku. Brushpen ani písanka mi k srdci nepřirostly, zato jsem v té písance zahlédla zmínku o dámském pérku, která to všechno odstartovala.

Tak jsem se dostala k písmu copperplate. Jeho studiem a cvičením jsem strávila Vánoce, psala jsem večer po práci i na dovolené v horách. Svět kaligrafie mě vtahoval čím dál víc, až jsem pochopila, že má cesta povede tudy. Co mi ta práce dává? Už samotný proces psaní je magický, nejvíce si však cením možnosti tvořit  krásu. Zároveň se o tu krásu mohu dělit a vždy mě nesmírně těší, když má tvorba někomu udělá radost. Možná právě Vám.